Premecka

admin: nejde o výchovu, jde o sdílení mého názoru ve veřejném prostoru v úzkém vztahu k danému tématu

Pokus o psychologický pohled…

(Bezprostředně reaguji na příspěvek Somm, iglite přispěl mezi tím, co jsem tento příspěvek vytvářela.)

To, co teď řeknu, se asi nebude leckomu líbit. Ale proč to nezkusit. Ono to asi souvisí s tím, že kouření má funkci sociálně sdružovací, podobně jako třeba společné chození na oběd. Kouření je pro kuřáka „potřeba, která se musí udělat“, podobně jako pro nás všechny je takovou potřebou jídlo. A to i přes to, že kouření je spojeno s negativními důsledky. Proč nevyužít čas nutný k uskutečnění této potřeby příjemným pokecem? Přece nebude jen tak někde sedět a při kouření čučet do dálky?

Kouření je forma toxikomanie. Mozek se stává závislý na dodávané droze a pod jejím vlivem mění osobnost. Kuřák se neustále pohybuje v nečistém prostředí a proto jeho vnímavost vůči čistotě okolního prostředí i další nároky na pořádek upadají tím více, čím silnější je jeho závislost. Kuřák se pod vlivem své drogy mění. Musí vytěsnit vědecky dokázaný a všeobecně přijatý rozumný fakt, že na následky svého kouření předčasně a komplikovaněji zemře. Proto si vytvoří vlastní svět, ve kterém je kouření něco zlehčeného. Většina kuřáků proto reaguje popudlivě na to, když je někdo, sám „nepostižený kouřením“, na problémy, které ho čekají, upozorní. Jeho pracně vybudovaná konstrukce kouření jako něčeho „téměř neškodného“ a banálního tím dostává „na frak“. Když se kuřák naučí dívat na svět svojí optikou, začíná námitky nekuřáků proti kouření vnímat jako zbytečnou buzeraci. To „zbytečnou“ je asi důležité podrthnout, protože on to tak vážně musí vidět. Někteří uvědomělejší kuřáci se možná snaží druhé neobtěžovat, ale nemyslím si, že je to první meta jejich života. Tam se totiž dávno dostala jejich droga.

Osobně jsem poznala lidi závislé na větších svinstvech než je kouření (větších znamená, že jsou schopné jinak zdravého jedince zlikvidovat za radikálně kratší dobu než kouření), a myslím že chápu tenhle mechanismus. Každý, kdo je toho alespoň trochu schopen, by měl zkusit s kouřením přestat (záměrně nepíšu motivujícím způsobem „má s kouřením přestat“). Jsem sama závislá na jídle, takže chápu, že to není snadné. Přitom nikotin a další podpůrné látky, které zvyšují závislost na cigaretách (!) způsobují, že zbavit se kouření je určitě mnohem těžší, než zbavit se závislosti na jídle. Život potřebuje neustálý stimul v podobě slasti, a pokud slast nepřichází ve zdravé formě (teď myslím na sex a další přírodně zdravé věci), hledá se stimul náhradní. Náhradní stimul zhoršuje situaci a tím více se znovu vyhledává jako pomoc. Začarovaný kruh – circuli vitiosi.

Protože sama nejsem člověk odolný závislostem, jsem ráda, že jsem díky silné kuřácké antipropagandě v rodině a z důvodů značné úzkostnosti o vlastní zdraví kuřáctví nepropadla. Trochu horší je to s alkoholem, kterým si občas život zpříjemním. 🙂 Mým vysněným ideálem je žít natolik naplněný život, že ani toto nebudu potřebovat. No, pohádky, že?

(Autorka je pravidelnou přispěvatelkou časopisu Vlasta)

M.,
jako nováčkovi/novicce mi na první pohled není zjevné, co je „fórum“ a co „vlákno“. Ať už se to jmenuje jakkoliv, měl by přístup do toho být intuitivní, tj. bez nutnosti přístupu do šedé kúry mozkovnové. Myslím, že by tu měla existovat tradiční diskuze „O čemkoli“ pro všechny, kteří chtějí ostatním něco „jen tak“ sdělit. Něco, co by kromě jiného alespoň trochu suplovalo zatím neexistující chat. Jediná možnost jak komunikovat, která člověka jako já hned napadá, je v tuhle chvíli přilepit svůj vzkaz k diskuzím o srazu, což s narůstající distancí od srazu není zrovna logické ani systematické. 🙁
Kdyby přibyla možnost přikládat do textu i obrázky, bylo by tu, doufám, hned o něco veseleji. 😉 Přece jen, konzumace „syrového“ textu není úplně pro každého, jako každý není na rybišky, byť jsou rybišky zdravé. 🙂
<>(((°>
Rychlý a vizuálně přehledný přístup k této diskuzi z titulní strany by nebyl od věci. 🙂 Co udělat na „hlavní vzkazník“ záložku hned z hlavní nabídky, takovou „záložku pro tonoucí“? 😉
Vše jsou samozřejmě jen nápady, takový „hrubý nástřel“… 🙂
Nejsem rozhodně propagátorka kýčovité reklamní grafiky s odlupujícími se růžky a žlutočervenými nápisy „Special“ a raději si místo toho dám Renoirovu Snídani veslařů, ale mírně výraznější grafické řešení by prostor učinilo přehlednější a tím i lákavější pro komunikující. Ono Komenského „orbis pictus“ není asi ani v době komerce úplně zatracení hodná myšlenka…
8:–)
Pííííp.